Pracovní pohovor
Jak správně vést pracovní pohovor aneb vyberte si do týmu ty správné lidi
Pracovní pohovor je obvykle stresující, a to nejen pro uchazeče o práci. Z pozice personalisty také není snadné „probrat se“ všemi těmi lidmi snažícími se získat práci – a otázka zní, jak vlastně vybrat správně? Obecně se lidé na pohovor předem připravují, koneckonců najít si návod, jak se dobře připravit nebo přichystat si předem odpovědi na běžné otázky, není nic složitého. Stačí to ale?
Tři „I“
Na pohovor se dá jít různými způsoby. Personalisté mají obvykle připravenou sérii otázek, které uchazečům pokládají – a podle odpovědí, ale i podle znalostí či vzájemných sympatií pak nakonec vyberou jednoho vhodného kandidáta. Jedním ze způsobů, jak se dá vést pohovor, vymyslel americký miliardář a skvělý obchodník a investor Warren Buffett. Ten se řídí podle toho, zda mají uchazeči o zaměstnání tři důležité schopnosti.
Inteligence
Nejdůležitější je samozřejmě inteligence. Je to logické, když se hlásí člověk o místo, předpokládá se, že bude natolik inteligentní a znalý, že bude zvládat všechny úkony s danou pozicí spojené. Ne vždy ale musí být ten nejchytřejší člověk mezi uchazeči tím správným.
Iniciativa
Kromě inteligence by pak člověk měl mít určitou iniciativu. Opět je to docela logické – člověk, který je líný, nechce se mu pracovat a ani přemýšlet, nic dobrého společnosti nepřinese.A jako takový je člověk jako zaměstnanec úplně k ničemu. Zápal pro věc je důležitý.
Integrita
Poslední je integrita. Jistě, poctivého člověka v týmu chce mít každý.Pokud tomu tak není, přichází problémy, které mohou být mnohem horší, než kdyby byl v týmu člověk líný.
Sultánova žena
Říká se tomu problém se sekretářkou nebo také sultánova žena. Jde o problém při výběru. Občas se totiž nemůžeme nebo neumíme správně rozhodnout.Více uchazečů se totiž může perfektně na danou pozici hodit. Sultánova žena vychází z pravděpodobnosti a statistik. Podle matematické rovnice je nejlepší nejdříve odmítnou prvních sedmatřicet procent uchazečů, a nakonec přijmout toho prvního, který se jevil jako ten nejlepší. Jestli je to ovšem nejlepší řešení, to můžeme polemizovat.
Jako pokusní králíci
Víte, co to je behaviorismus? Jde o jeden z psychologických směrů – a obvykle je spojován zejména s pokusy, a to jak na zvířatech, tak i na lidech. Podle behavioristů totiž nelze do lidské psychiky nijak proniknout – je uzavřená a skrytá. Nejlepším způsobem, jak člověka zhodnotit, je tedy jej pozorovat. Pozorovat, jak se chová a jak jedná. Zkoumat se jednoduše musí jen to, co vidět je.
Pokud personalista vede behaviorální pohovor, snaží se ptát na věci z minulosti. Vychází se přitom z předpokladu, že by uchazeč stejné nebo podobné věci řešil stejně dnes tak, jako to udělal v minulosti. To jsou ty otázku typu – jste týmový hráč a jak se to v minulém zaměstnání projevilo? Jaké bylo vaše největší selhání, můžete to popsat?
Omílané klišé
Pokud vedete pohovor, je dobré vyhýbat se otázkám, které už má každý z kandidátů dávno nastudované dopředu. Většinou si totiž všichni připravují odpovědi na některé známé otázky předem, aby se lépe vyjádřili a získali tím body.
- Můžete mi prosím říci, kde se vidíte za deset let?
- Čeho byste ve svém životě chtěl dosáhnout?
- Proč bychom měli přijmout právě vás?
Zkoumáním těchto otázek nepoznáte vůbec nic, většina z
odpovědí ani nemusí být pravdivých, nehledě na to, že uchazeč ani nemůže vědět,
proč byste měli přijmout právě jeho, vždyť on sám neví, kdo stojí proti němu.
Pohovor by se ale měl ideálně vést v přátelském duchu a měl by být přiměřeně
dlouhý.